BC 2014/15

6. květen 2015 (středa):

Ve spolupráci s Knihovnou P.O. Hviezdoslava v Prešově se v prostorách bývalého hlavního obýváku Míchala Bosáka, nyní ředitelny Knihovny P.O. Hviezdoslava v Prešově, Bosákův dům, 2. patro, vchod z Levočské ulice, konalo slavnostní vyhlášení výsledků IX. ročníku česko-slovenské soutěže Cena Míchala Bosáka 2014/2015.

Odborná porota:

Ing. Rudolf Jozef Mario Bosak, prezident Společnosti Míchala Bosáka, Praha

J.E. Eduard Kukan, poslanec Evropského parlamentu, Štrasburk, Brusel

PhDr. Ľudovít Hallon, CSc., Historický ústav SAV, Bratislava

PhDr. Miroslav Sabol, PhD., Historický ústav SAV, Bratislava

Ing. Igor Bilák, spolumajitel IKARO, s.r.o., Prešov

Pořadí nejlepších 5 projektů - slovenská sekce:

1. Michaela Sekerešová, Kukrachov, s.r.o., Spojená škola Detva
2. Kristián Tóth, Cyklosystém, Střední průmyslová škola dopravní, Košice
3. Samuel Lehotkai, Pracuj s námi, Střední odborná škola obchodu a služeb, Komárno
4. Laura Mikóczyová, Ekonomika ve sportu, Obchodní akademie, Nevädzova 3, Bratislava
5. Michael Rozsíval, Obchodování na finančních trzích, Soukromá střední odborná škola, Poprad

Pořadí nejlepších 3 projektů - česká sekce:

1. Kateřina Kořená, Keep Mung, Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Ostrava
2. Jakub Petr, Fashion Trend, Soukromá Podnikatelská Střední Škola, Česká Lípa
3. Nicola Sigmundová, Cup&Cake, Střední škola průmyslová, hotelová a zdravotnická, Uherské Hradiště

Prezident Společnosti Míchala Bosáka, Praha udělil čestná uznání za projekty studentům:

• Patrik Vaník, Start - up REKLAMA, Gymnázium sv. Mikuláše, Prešov
• Martin Kozelka, Dokument o Bosákově domě, Spojená škola Ľ. Podjavorinskej 22, Prešov
• Ján Polaček, Dokument o Bosákově domě, Spojená škola Ľ. Podjavorinskej 22, Prešov

Ocenění:

Pro vítěze obou sekcí poskytl europoslanec Eduard Kukan koncem května 2015 pobyt v Bruselu, který všichni absolvovali.

BRUSEL

Brusel, známý především tím, že je sídlem Evropské unie. Proslul také historickým centrem a velkolepým Atomiem. Pro někoho známý soškou chlapečka Manneken Pis. Avšak, když slyším název hlavního města Belgie, vybaví se mi množství nezapomenutelných vzpomínek a skvělých zážitků.

1. května 2015, byl to jeden z obyčejných pondělků, když mě budík vytrhl ze spánku tím, že znova zvonil dříve, než bych chtěl. Naštěstí jsem nevstával do školy, ale na vlak do Bratislavy. Ještě se zalepenými očima jsem se sotva dostal na vlakové nádraží v Košicích. Zase jsem se mohl uložit do polospánku, až když jsem našel místo, kde jsem měl koupenou místenku. V klidu jsem se usadil a ani jsem si neuvědomil a už jsme byli v Kysaku, kde přistoupil vedoucí naší skupiny Ing. Rudolf Jozef Mario Bosak. Po šesti hodinách cesty jsme konečně dorazili do hlavního města Slovenska, kde měl být sraz zájezdu. Po příjezdu vlaku jsme měli ještě 2 hodiny času, takže jsme zamířili do blízké restaurace, kde jsme se měli setkat se zbylými členy naší miniskupiny.

Na sraz zájezdu jsme přišli v nominaci Rudolf, Miška, Katka, Mirka, Marek a já, kde nás srdečně přivítal pan Šimunič. Když přijel autobus, rychle jsme složili kufry do zavazadlového prostoru a vběhli do autobusu po nejlepší místa - dozadu. Vzhledem k tomu, že sraz byl už v podvečerních hodinách, každý si sklápěl sedadla dozadu, aby měl co nejlepší polohu na spánek. Milé překvapení bylo, když jsme dostali příspěvek na zpříjemnění výletu. Do půlnoci jsme si zpříjemňovali cestu konverzací, ale na další den už na mě přicházela únava, tak jsem rezignoval a rozhodl jsem se jít spát. Avšak Marek, který seděl za mnou, měl ještě plno energie na vyprávění, tak jsem zaspal asi až o druhé ráno.

Do Belgie jsme dorazili ještě před obědem, a já jsem už nedočkavě čekal na ceduli Brusel. Nečekal jsem dlouho a už jsme se ocitli ve městě, které je sídlem Evropské komise. Autobus zaparkoval blízko centra, takže jsem ani nezpozoroval a kolem mě jsem mohl vidět gotickou radnici z 15. století s její věží vysokou 96 metrů a zbytek nádherných budov, které sídlí na Grote Markt. Dostali jsme pár hodin na rozchod, takže naše miniskupinka měla poradu, kde se rozhodlo, že prioritou je vidět co nejvíce historických památek.

Naším prvním cílem bylo infocentrum, kde jsme si koupili mapu města pro snadnější orientaci. Vyznačili jsme si na ní body, kde nám čas dovolí jít, a tak začala naše Tour de Brussels. Za první pamětihodnost jsme si zvolili sochu Manneken Pis, protože byla nejblíže. Cestu tam bychom našli i bez mapy, protože nejbližší cesta k tomu byla přeplněná turisty. Moje teatrální představy zhasly v momentě, kdy jsem našel (opravdu jsem ji musel hledat) tu malou bronzovou sošku, která měří jen 60 centimetrů. Po citoslovcích překvapení a sérii fotek jsme se vydali k dalším stanovištím. Během naší exkurze jsme viděli nespočet historických budov, které posunuly město Brusel v mém žebříčku na jedno z nejkrásnějších. Za zmínku určitě stojí Katedrála sv. Michaela a sv. Guduly a Královský palác spolu s parkem.

Naplno vyčerpaní jsme přišli na sraz na náměstí, kde jsme měli večeřet s panem europoslancem Kukanem. Večeře byla v jedné z budov na náměstí Grote Markt. Nečekali jsme dlouho a pan europoslanec přišel spolu s potleskem účastníků zájezdu. Po jeho příhovoru jsme si po dlouhém dni konečně dali ubrusky na kolena a čekali na občerstvení. Jídlo bylo úžasné, stejně jako atmosféra v restauraci, a s plnými žaludky jsme se vydali na hotel. Po šťastném zaparkování u hotelu jsem se konečně mohl uvelebit v posteli a dát mým nohám konečně pokoj. Dlouho netrvalo a všichni jsme spali jako zabití.

Další den (středa) nás čekaly švédské stoly v sousední budově, takže jsme se pořádně najedli, protože jsme věděli, že nás čeká další náročný den. Už v 9 ráno jsme dorazili k zrekonstruovanému skvostu Expa 58, k 165 miliardkrát zvětšené molekule železa, Atomium. Rozhodli jsme se podívat dovnitř, takže po povinných "selfie" fotkách jsme si koupili lístek a postavili se do fronty. Po 15 minutách čekání nás výtah vyvezl na vrchní molekulu za 10 sekund. Vychutnali jsme si výhled na celý Brusel a potom jsme postupně sestupovali do dalších atomů po vazbách, tedy po eskalátorech. Osobně mě nejvíce zaujaly fotky z výstavby. Když jsme sestoupili úplně dolů, nezbylo nám moc času, takže jsme se vydali rovnou k autobusu, který nás v odpoledních hodinách odvezl k Evropskému parlamentu. Tam jsme měli rozchod, takže jsme stihli poznat život typického zaměstnance Parlamentu. Kolem druhé hodiny nás pustili dovnitř a vyslechli jsme přednášku o fungování této instituce. Po přednášce přišel pan europoslanec Kukan a osobně nám vyprávěl, jaká je jeho činnost v Bruselu. Na přednášce mě zaujala pozice stážisty v Bruselu a rozhodl jsem se, že se určitě budu snažit, abych takovou nabídku dostal. Po společném fotografování s panem europoslancem Kukanem jsme následovali do pléna Parlamentu. Tam jsme si v překladu vyslechli téma jednání – stravování studentů. Ani jsme se nenadáli a nastal čas odchodu, takže jsme museli opustit budovu a přistoupit k autobusu, který na nás čekal nedaleko.

Cesta zpět byla o něco těžší než cesta do Bruselu, protože jsme byli všichni unavení, ale plní zážitků, a každý už chtěl být doma. Naštěstí cesta proběhla bez nejmenších problémů, takže jsem byl spokojený jak s počasím, tak s celým výletem.

Na závěr bych se chtěl poděkovat panu europoslanci Kukanovi za pozvání a přivítání v Evropském parlamentu. Také bych se chtěl poděkovat panu Šimuničovi za skvělou organizaci a zpříjemnění výletu s neustálou dobrou náladou. A v neposlední řadě panu Bosákovi, díky kterému jsem se jako člen Společnosti Míchala Bosáka dostal do této metropole.

Reportáž Brusel 2015

Ve dnech 25. května až 29. května se uskutečnil pobyt v Bruselu, který měl za účel návštěvu Europarlamentu. Všechno se odehrálo velmi rychle a určitě všichni účastníci byli maximálně fascinováni tímto krásným výletem, který se konal na pozvání našeho pana europoslance Kukana z Europarlamentu.

První den, 25. května, jsme se všichni podvečer sešli na hlavním nádraží v Bratislavě, kde nás už čekal před restaurací pan Ing. Rudolf Jozef Mario Bosak, který vedl naši skupinu složenou ze šesti studentů ze Slovenské republiky a jedné studentky z České republiky, včetně pana Ing. Rudolfa Jozefa Maria Bosaka. Po krátkých úvodních informacích o následujícím pobytu jsme se mohli vydat na parkoviště, kde nás už čekal přistavený autobus, který měl vyzvednout další skupiny pozvané panem poslancem Kukanem. V autobuse byla velmi příjemná a zábavná atmosféra, která nás celou 13 hodinovou cestu udržovala v dobré náladě, neminuly nás ani drobné kontroly v Německu, které jsme samozřejmě bez problémů překonali. Také je třeba bezpodmínečně pochválit pana Šimuniče, asistenta pana europoslance Kukana, za vynikající péči a zabezpečení celého pobytu, který se i díky němu obešel bez jakýchkoliv větších problémů napříč celým Bruselem.

Druhý den, po příjezdu do Bruselu, jsme zastavili před naším hotelem, který byl velmi luxusní a určitě zaujal nejednoho účastníka tohoto pobytu. Po uložení věcí v hotelu jsme se vydali na prohlídku města, které v každém z nás určitě zanechalo neopisovatelný kulturní zážitek. Památky, budovy, parky – nic z toho nebylo slabinou Bruselu. Naopak, toto luxusní a bohaté město skrývá stovky památek, krásných budov a neopisovatelných zážitků. Po prohlídce města jsme se na večeři po pozvání europoslance Kukana všichni sešli v jedné luxusní restauraci, kde nás čekaly tři neopisovatelně chutné chody, do které nás samozřejmě pozval náš pan europoslanec Kukan.

Další den dopoledne jsme navštívili Atomium a odpoledne jsme zamířili do Europarlamentu, na který jsme se asi nejvíce těšili. Pocity byly smíšené, nevěděli jsme, co máme čekat, ale určitě nás všechny očarila atmosféra, prohlídka budovy, jednací místnosti a zajímavé přednášky od pana Kukana, které ve všech z nás zanechaly pouze pozitivní názory. Po návštěvě jednací místnosti jsme zjistili, jak to probíhá, když se řeší globální problémy, konflikty a další velmi zajímavé věci mezi státy. V našem případě se řešila téma ohledně zdravého stravování ve školách, už jen z pohledu nás diváků to bylo velmi zajímavé, protože přímo před našima očima seděli zástupci z velkého množství cizích zemí a každý komunikoval ve svém jazyce, který byl v reálném čase překládán tlumočníky.

Pobyt se pomalu chýlil ke konci a mezi námi a Bruselem stála už jen cesta zpět na Slovensko, která nám naštěstí ubíhala velmi rychle. Proto si myslím, že každému, kdo nás celý pobyt podporoval, jako pan Ing. Bosak, pan Šimunič a samozřejmě pan europoslanec Kukan, patří velké poděkování.

Marek Gogoľ